Jmenuji se Eva.
Jsem body-psychoterapeutka a poradkyně pro pozůstalé.
Díky body-psychoterapii zaměřené na zdroje a integraci Ti pomůžu najít vnitřní klid a uvolnění.
Jsi připravený na dobrodružství svého života s Tebou v hlavní roli?
Chceš změnu a být opravdu v pohodě?
Chceš vědět jak a proč to dělám?
To všechno proto…
Měla jsem v děloze dvojče a velkou část života jsem to nevěděla.
Měla jsem pocit, že život nemá smysl a že nemá cenu žít.
Měla jsem pocit, že jsem neschopná a špatná.
Ale uvnitř jsem měla touhu hledat pravdu.
V hloubi duše jsem věděla, že za tím přece něco musí být…
Partnerské vztahy
Kvůli tomu, že můj život začal opuštěním (umřelo mi v děloze dvojčátko), jsem si nemohla najít a udržet partnera, protože jsem ve skutečnosti hledala tu pravou spřízněnou duši z dělohy. Střídala jsem fáze strachu z odmítnutí a opuštění s fázemi, že nikdo nebyl schopný mé dvojče nahradit. Každý rozchod jsem prožívala, jako kdyby mi partner umřel. Můj život prostupovala nenaplněná touha po vztahu.
Vztahy s rodiči
Protože moji rodiče nevěděli, že jsem měla v děloze dvojče. V době, kdy moje mamka byla těhotná, se ještě nepoužívaly ultrazvuky. Rodiče neměli pochopení pro moje pocity a emoce. Byla jsem na to všechno sama a naučila se předstírat, že “jsem v pohodě”. Přidejte k tomu klasická témata jako zvažování potratu, medikovaný porod, rozvod a nezájem rodičů, psychické a sexuální zneužívání, výsměch a ponižování. No, na tomhle světě se necítíte moc bezpečně a nechce se Vám tu moc být. Zvažovala jsem, jestli mám právo na život. Jestli má cenu žít. Ale mamka aspoň pekla skvělé koláčky a umožnila mi studovat. To tak je, že rodiče nám nemohou předat to, co sami nedostali.
Deprese
Myslela jsem si, že trpím depresí, ale moje tělo a duše ve skutečnosti truchlilo po mém dvojčeti. Moje pocity byly přirozenou reakcí na ztrátu někoho, koho jsem milovala. Až když jsem si to dovolila a truchlení se stalo přirozenou a plnohodnotnou součástí mého života, začala jsem opět plně žít.
Proto jsem se stala poradkyní pro pozůstalé.
Díky tomu mám pochopení pro to, co prožíváme po ztrátě osoby, kterou milujeme. Je to to nejtěžší a nejbolestivější období života. Období, kdy jsme nejvíc zranitelní a saháme na dno, respektive ryjeme v zemi, ale taky období, které ukazuje, jak moc umíme milovat. Naše bolest je přímo úměrná tomu, jak moc osobu, o kterou jsme přišli, milujeme. To je důležité si uvědomit a být na sebe hrdý, jak moc umím milovat. Truchlit s grácií a po svém. Nenechat se degradovat okolím jenom kvůli tomu, že pro nás nemá pochopení nebo že truchlení prožívá jinak.
Trauma
Jako miminko jsem byla vystavena nadměrnému stresu, a ještě jsem neměla žádné mechanismy, jak situace zvládat.
Byla jsem odkázána na své rodiče a jejich schopnost tyto situace zvládat. Potřebovala jsem, aby byli v klidu a v pohodě, abych se jako miminko cítila v klidu a bezpečí a moje tělo se mohlo samo regulovalo.
Ale moji rodiče nebyli v pohodě a v horším případě ohrožující situace sami způsobovali. Bylo toho na můj nervový systém moc. Setkal se s něčím, co ho ohrožovalo na životě. Přebytečná energie se mi ukládala v těle a vytvořila tělesné bloky. Neměla jsem dostatek podpory, jak trauma zpracovat.
Hlavně už to nikdy nezažít!
Můj nervový systém si vytvořil obranné reakce na situace-spouštěče, které mi traumatizující situaci připomínaly. Tyto obrany přetrvávaly a znepříjemňovaly mi fungování v současném životě. Vytvářely nadměrný stres, úzkosti a následně chronickou únavu. Chránily mě, i když jsem to už jako dospělá nepotřebovala. Body-psychoterapie zaměřená na zdroje mi pomohla.
Proto jsem se stala body-psychoterapeutkou.
Za posledních 12 let jsem:
- vyzkoušela hodně přístupů, jak pracovat s traumatem.
- Utratila jsem stovky tisíc za výcviky a terapie a
- Nasbírala jsem dobré i špatné zkušenosti.
Díky tomu umím:
- efektivně pracovat s traumatem
- předávám svým klientům to nejlepší, co jsem se naučila, a
- Používám jen ty nejfunkčnější a nejbezpečnější techniky zaměřené na zdroje a integraci traumatu.
Život je fajn, jen se ho nesmíme bát a postupně se naučit důvěřovat sama sobě a svému tělu a rozeznávat ty opravdové padouchy, ať už v našem vnějším nebo vnitřním světě. Ale hlavně je potřeba se zaměřit na naše dary, vzít život do vlastních rukou a užívat si ho.
Já už svoje dobrodružství žiju!
Našla jsem svoje dvojče, spřátelila se svým tělem a stále objevuji spoustu jiných pokladů, které Vám s radostí předávám dál.
A co Ty?
Ať už je Tvoje dobrodružství o čemkoliv! Věřím, že to dáš!
Když jsem to dokázala já, dokážeš to taky!
Vždyť už jsi to přece přežil!
Už se nemusíš přizpůsobovat a ponižovat, je načase si život užívat!
A když budeš chtít, pomůžu Ti s tím.
Jsem tu pro Tebe. 🙂
Řekli o mně:
„Na setkání s Evou jsem zažíval plnou pozornost, zájem, přijetí a citlivý a vnímavý přístup. Po celou dobu jsem se cítil bezpečně a respektován. Vždy jsem věděl, co se bude dít dál a byl dotazován, zda s tím souhlasím. Eva dala potřebný prostor tomu, co jsem prožíval a byla vnímavá k mým potřebám. Její práce je jemná, ohleduplná, a plná pochopení.“
Jiří, programátor
„Příjemné společné plynutí časem a prostorem, které mi přineslo nové chápání pocitu v těle. Silný zážitek, který můžu jen doporučit.„
Martina Flídrová, fundraiserka
