Člověk, který má za sebou trauma, a nemusí to být znásilnění nebo přepadení, toho není schopen. Trauma je cokoliv, co nás zahltí, a my nejsme schopni reagovat. A jako děti nejsme připraveni na spoustu situací.
V děloze se neumíme bránit tomu, když:
- jsme nechtění,
- maminka zvažuje potrat,
- maminka prožívá těžkou životní situaci,
- je v dlouhodobém stresu a další.
Jako děti nejsme připraveni na to, když
- se náš rodič sám chová jako dítě,
- když nás rodič emocionálně zneužívá,
- když nás rodič sexuálně zneužívá,
- když rodič pije,
- když není konsistentní, nebo
- když nás rodič jakkoliv nadmíru využívá (vidí své, nikoliv potřeby dítěte).
Co to je trauma?
Trauma je přirozená reakce na zahlcení – ohrožující situaci.
V tu chvíli náš neokortex – lidský mozek (část mozku, která myslí) přestává fungovat a existují pouze tři možné reakce:
útok,
útěk nebo
zamrznutí.
To reaguje náš plazí mozek (nejstarší část mozku), který má na starost instinkty. Tento mozek máme společný se zvířaty.
Trauma v běžném životě
Znáte to, když někdo udělá něco, co se Vám nelíbí a Vy v daném okamžiku nejste schopni reakce? A pak se Vám situace přehrává znovu a znovu a Vy si říkáte:
- Sakra, mohl/a jsem mu říct tohle a tohle.
- Proč nejsem v tu chvíli schopen/a reagovat?
- Říct ten a ten argument?
Odpověď zní:
Nemohl/a, protože se Vám v důsledku dřívějšího trauma vypnul “myslící mozek” a jednáte zcela instinktivně v reakci na spouštěč, který Vám trauma připomenul – zamrznete, utečete nebo jednáte přehnaně – namísto toho, abyste s klidným hlasem řekli:
- Nelíbí se mi to, co jsi právě udělal.
- Nelíbí se mi to, co jsi právě řekl.
- Nesouhlasím s Tebou, vidím to jinak.
Tohle je trauma a je třeba s ním pracovat vzhledem k tomu, že se jedná o instinktivní reakce, přes tělo a se zaměřením na zdroje. Tak, aby traumatizovaná osoba získala svou sílu zpět.