Cítit se mimo – otupělost, pocity beznaděje, zoufalství a ztráty smyslu života

Navzdory tomu, že je jaro, mohou pozůstalá děložní dvojčata právě prožívat truchlení.

Emoce spojené se smrtí a truchlením jsou dle mého názoru, vedle problému navázat partnerský vztah, pro přeživší dvojčata ty nejobtížnější.

Truchlení je ve společnosti obecně tabuizováno a odmítáno. Pozůstalí a jejich prožívání zármutku jsou akceptováni většinou bezprostředně po úmrtí blízké osoby a pak bývají pod tlakem okolí, aby se už posunuli dál. A dokonce i na pohřbu při smuteční kondolenci jsem zaslechla „Nebreč!“.

Typickými a normálními projevy prožívání ztráty jsou pocity smutku, beznaděje, zoufalství, ztráta smyslu života, osamělosti, ale také pocity vzteku. Tyto pocity mohou být přítomné, na čas odeznít a pak se zase po nějaké době vrátit.

To, že truchlení nemá prostor u většinové populace, u pozůstalých děložních dvojčat platí dvojnásob.

Zaprvé, dvojčata tyto emoce prožívají, ale většinou nemají vůbec tušení, že jde o projevy truchlení, a proto se cítí divní, špatní, moc vážní, nezapadající, že s nimi není něco v pořádku.

Zadruhé, když už dvojčata zjistí, že měli v děloze dvojče, a pochopí, že truchlí, je obtížné tyto emoce sdílet s ostatními – kamarády, rodinou. Protože jak vysvětlíte, že truchlíte, když vám nyní nikdo nezemřel? A při vysvětlení, že vám zemřelo v děloze dvojče, a proto nyní truchlíte, se mnohým lidem zvedá obočí. To na důvěře a podpoře moc nepřidá.

Podle odborné literatury mezi nekomplikované příznaky truchlení patří: 

–– reakce na tělesné úrovni (divný pocit kolem žaludku či v břiše;
stažené hrdlo, bolesti/tlak na hrudníku; přecitlivělost – na pachy, hluk,
světlo; problémy s dýcháním; svalová slabost a únava; letargie; sucho
v ústech, bušení srdce, bolest nebo píchání u srdce apod.),

–– běžné emocionální reakce (smutek; zlost a hněv; pocity
viny a výčitky; úzkost a strach; osamělost; vyčerpání; bezmocnost; šok
a otupělost; touha; úleva – pro některé aj.),

–– časté reakce na kognitivní úrovni (nedůvěra; zmatek; poruchy pozornosti
a paměti; obavy; pocit přítomnosti zemřelého; halucinace, „vidění“
zemřelého atd.),
–– obvyklé reakce na úrovni chování (poruchy spánku; změny chuti k jídlu,
změny v sexuálním životě; stažení se ze společenského života; znepokojující
sny / absence snů; hyperaktivita / absence aktivity; pláč; navštěvování
míst spjatých se zemřelým; nošení připomínek na zemřelého, opatrování
jeho majetku atd.);

Zdroj: ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Poradenství pro pozůstalé: principy, proces, metody. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2013. Psyché (Grada). Str. 22-23.

S kolika uvedenými příznaky jste se ztotožnili?

Neexistuje návod na to, jak má truchlení vypadat. Každý jej prožívá pro svém a po různě dlouhou dobu. Nicméně, je dobré emoce projevovat. Když ne s ostatními, tak v soukromí, sami se sebou.

Najděte si svůj způsob vyjádření – poslechem hudby, tancem, sledováním seriálů a filmů s tématikou ztráty, psaním, malováním, bytím v přírodě a mějte se sebou v této fázi velký soucit. Pečujte o sebe, i když je to to poslední, co se vám chce. Dovolte si nechat se opečovat, zajděte na masáž nebo kosmetiku. A pokud jste měli v děloze dvojče, věřte, že jste v pořádku a vaše pocity jsou úplně normální.